Přehled aktuálních právních novinek v České Republice

Legislativní změny v oblasti akciové společnosti s monistickou strukturou

Správní radě bude příslušet jak obchodní vedení společnosti tak dohled nad činností společnosti. K funkci kontrolního orgánu nově přibude řádné vedení účetnictví, předkládání účetních závěrek na valné hromadě k jejich schválení nebo návrhů na rozdělení zisku. Při výkonu své působnosti bude správní rada vázána schválenými pokyny valné hromady.

Nově se také nepočítá s předsedou správní rady. Stávající právní úprava totiž dle zákonodárce vytváří mylný dojem, že předseda správní rady je dalším obligatorně zřizovaným orgánem monistického systému. Namísto toho je záměrem po evropském vzoru správní radu prezentovat jako kolektivní orgán, který bude mít veškeré řídící a kontrolní í pravomoci, a novelou zároveň upravit několik současných matoucích aspektů, které se monistické struktury v současné době týkají. Například bude konečně v ustanoveních týkajících se výslovně monistické struktury akciové společnosti uvedeno, že její členy standardně volí a odvolává valná hromada¹. Funkční období každého člena správní rady bude tří leté, ledaže stanovy nebo smlouva o výkonu funkce nestanoví jinak.

Závěrem stojí za zmínku novinka o zákazu konkurence členů správní rady, který nemůže být zároveň členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.

Jak již bylo zmíněno výše, novinky budou účinné od 1. ledna 2021. Dle přechodných ustanovení zákona, k tomuto dni pozbývají závaznosti všechny ujednání stanov akciových společností, která budou odporovat donucujícím ustanovením novelizovaného zákona. Dotčené akciové společnosti jsou povinny reflektovat tyto změny přizpůsobením svých stanov a tyto následně založit do sbírky listin obchodního rejstříku nejpozději do 1 roku, tedy do 1. ledna 2022. Doporučujeme však zbytečně nevyčkávat a zahájit postupné přípravy pro nevyhnutelné změny stanov a samotného personálního obsazení, zejména tedy zdůraznění nové funkce správní rady a odebrání osoby statutárního ředitele, aby nemohlo v přechodném čase dojít k pochybnostem ohledně skutečných pravomocí daného orgánu.

Zamýšlené legislativní změny – zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (Liniový zákon)

Za účelem urychlené výstavby dopravní, vodní, energetické a elektronické komunikační infrastruktury schválila Poslanecká sněmovna novelu liniového zákona. Smyslem novely je zkrátit časový rámec nezbytný pro přípravu výstavby strategické infrastruktury. Jedním z nástrojů je urychlení nabytí vlastnických práv, která nemohla být zajištěna dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního řízení nebo společného řízení. Nově se bude moct oprávněný investor spolu s žádostí o vydání stavebního rozhodnutí podle stavebního zákona povolující nebo opravňující výstavbu dálnice, silnice I. třídy nebo výstavbu státní železnice nebo s ní související stavby, obrátit na příslušný stavební úřad, který vede řízení podle stavebního zákona, aby vydal mezitímní rozhodnutí, kterým se odejme nebo omezí vlastnické práva nebo práva odpovídající věcnému břemeni na pozemku nebo budově. K žádosti musí být přiložen znalecký posudek. Navrhovaná kompenzace musí být v souladu s posudkem odborníka.

Návrh má tendenci urychlit vyvlastňovací řízení, stanovuje konkrétní termíny a lhůty nebo zjednodušuje současný složitý proces. Dalšími relevantními změnami jsou:

• Umístění a povolení dopravní stavby v jednom řízení s jedním přezkumem – zkrácení až o tři roky;
• Zavedení Jednotného závazného stanoviska u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí – zkrácení až o jeden rok;
• Zavedení pevných lhůt pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů vydaná během územního či stavebního řízení; maximálně 30 dní, ve zvláštních případech 60 dní;
• Jeden znalecký posudek pro více pozemků k ocenění hodnoty pozemků, využitelný po dobu tří let od jeho vyhotovení;
• Konkrétní lhůty pro vyvlastňovací úřady; 60 dní od zahájení řízení musí být stanoveno ústní jednání, následně 30 dní od ústního jednání musí úřad rozhodnout.

Posledním vývojem v této věci byl 23. července 2020 nesouhlas Senátu, který návrh zákona s malým množstvím pozměňovacích návrhů svým usnesením vrátil zpět Poslanecké sněmovně, kde bude od druhého srpnového týdne probíhat další projednávání. Vyústění celého procesu budeme i nadále monitorovat.

Limity výše sankcí u spotřebitelských úvěrů

Dne 24. dubna 2020 nabyla účinnosti novela zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, která si ve snaze zmírnit negativní hospodářské dopady pandemie virové choroby COVID-19 klade za cíl omezit sankce spojené s prodlením s placením spotřebitelských úvěrů.

Novinkou je, že prodlení delším než 90 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá pouze úroku ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (v současnosti ve výši 0,25) zvýšené ročně o 8 procentních bodů, pokud však nebyl ve smlouvě sjednán úrok nižší.

Tento mechanismus, který brání nekonečnému zvyšování úroků a sankcí, se rovněž použije na osoby samostatně výdělečně činné. Dále souhrn všech smluvních pokut splatných osobami samostatně výdělečně činnými a spotřebiteli nesmí překročit součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru a nebo 0,1% z úvěrové výše denně. Věřitelé jsou však ve vztahu ke spotřebitelům, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, také omezeni maximální částkou smluvní pokuty ve výši 200 000,- Kč.

Účelem této novely je tedy omezení prostoru pro tzv. „predátorského úvěrování“ a zmírnění systémového rizika hromadného předlužení, což by mělo zabránit i zvýšeným nákladům na potenciální insolvenční a exekuční řízení a následné s tím spojené sociální výdaje.

¹ Existuje alternativní varianta, kde je ve stanovách společnosti určeno, že právo jmenovat a odvolávat člena/členy správní rady je spojeno s akcií.